Může nastat situace, kdy se Vaše zvíře ocitne pod kontrolou jiné osoby, která Vám jej z různých důvodů odmítá vydat a brání v jeho užívání. Jak můžete v takové situaci postupovat?

I v případech, kdy se jedná o zvíře, se zásadně obdobně uplatní ust. § 1040 občanského zákoníku, podle kterého „Kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.“   Základními předpoklady pro to, abyste s takovou reivindikační žalobou byli úspěšní, pak je prokázat, že:

• jste vlastníkem konkrétního koně, kterého požadujete vydat; a
• žalovaný má koně u sebe (fyzicky u sebe či u jiné osoby, která jej pro něj drží, opatruje).

Obrana žalovaného pak spočívá naopak v prokázání toho, že:

• koně zadržuje právem (např. je naopak on sám jeho vlastníkem, má k němu zadržovací právo, má ho v nájmu či jinak se souhlasem užívá apod.); případně
• koně u sebe vůbec nemá.

Tento typ žaloby však nelze použít v případech, kdy by spor o vydání koně měli jeho spoluvlastníci mezi sebou. Takový spor by se řešil jako neshoda mezi spoluvlastníky.

V případě koně zřejmě zpravidla nebudou naplněny podmínky pro to, aby soud přes prokázání výše uvedeného žalobu vlastníka na vydání koně zamítl v zájmu „pohody a zájmů zvířete, pro vytvoření citové vazby na určitého člověka apod.“, jak ve svém rozhodnutí ze dne 29. 10. 2019, sp. zn. 22 Cdo 1722/2018, uvažoval Nejvyšší soud ČR. Přesto i toto rozhodnutí citované v článku „Můj kůň není věc“ připomínám.