(NEJEN) SMLOUVA JAKO DŮKAZ?

Ve sporu o vyloučení koní z majetkové podstaty úpadce (s.r.o.) v insolvenčním řízení, kdy se jiná fyzická osoba (spolumajitel a jednatel s.r.o.) domáhala toho, že je jejich vlastníkem, soud uvádí:

Důkazem o vlastnictví koně nemůže být:

  • čestné prohlášení žalobce o vlastnictví koně, má-li proti tomu žalovaný námitky
  • kupní smlouva, na základě které žalobce koně prodával, když tu není důkaz o tom, že žalobce byl vlastníkem prodávaného koně.
  • důkaz o tom, že se kůň narodil konkrétní klisně, když tu není důkaz o tom, že tato klisna byla v době narození hříběte ve vlastnictví žalobce.

Za doklad o vlastnictví koně též nelze považovat:

  • údaj o vlastníkovi koně uvedený v potvrzení o registraci koně v ústřední evidenci,
  • deklaraci Národního hřebčína Kladruby o tom, že žalobce je vlastníkem koně. /…/
  • nepřímé důkazy zejména různé registrace koní ať již v plemenní knize, v národním hřebčíně, apod., které jako jeden z údajů registrace uvádějí též majitele registrovaného koně.

I když tedy zákon písemnou kupní smlouvu pro koupi koně nevyžaduje, rozhodně se vyplatí takovou mít. Jak již bylo mnohokrát uvedeno, průkaz koně ani zápis v registru vlastnictví koně neprokazují.

A pokud svou činnost s koňmi provozujete z části prostřednictvím jiného subjektu – s.r.o., spolku apod., nezapomínejte rozlišovat mezi svým osobním majetkem a majetkem takového subjektu a případné vztahy mezi sebou řádně upravte.