Ne každému vyhovuje mít koně v komerčním ustájení a sní o dni, kdy si své koně vezme „domů“. A není-li možné stěhovat se přímo do vlastního, může pomoci pacht či nájem pozemku či obecně nemovitosti. Byť jde o právo k nemovitosti, ke vzniku nájmu či pachtu postačí uzavření příslušné smlouvy. S účinností od 1. 1. 2014 však lze i nájem či pacht do katastru nemovitostí zapsat.

Podle ust. § 2203 resp. § 2333 občanského zákoníku platí, že „je-li pronajatá/propachtovaná věc zapsaná do veřejného seznamu, zapíše se do veřejného seznamu i nájemní/pachtovní právo, pokud to navrhne vlastník věci nebo s jeho souhlasem nájemce/pachtýř.“

Zápis do katastru tedy není povinný, nemá vliv na vznik či obsah nájmu/pachtu a jeho význam je převážně informativní; vedle údajů o zatížené nemovitosti se evidují rovněž údaje o nájemci/pachtýři a poslední den doby, na kterou byl nájem/pacht sjednán (byl-li sjednán na dobu určitou). Jako nájemce či pachtýř se zároveň neobejdete bez součinnosti vlastníka nemovitosti (s️ami takové právo do katastru nezapíšete). A proč tedy tato práva do katastru zapisovat? Co třeba:

• domněnka pravdivosti – u zapsaného nájmu či pachtu se má za to (vyvratitelná právní domněnka), že byl zapsán v souladu se skutečným právním stavem;
• neznalost zápisu neomlouvá – pokud je nájem/pacht zapsán do katastru, nemůže se zároveň třetí osoba účinně dovolávat toho, že o existenci pachtu nevěděla (př. koupí-li nemovitost a až následně zjistí existenci nájmu/pachtu).

I když tedy nechcete vyhlédnutou nemovitost přímo koupit, rozhodně se vyplatí na katastr nemovitostí nezapomínat.