KRMENÍ ZABÍJÍ!

Myslela jsem, že první článek v novém roce budu psát o něčem veselejším, ale s o hledem na vlnu smutku, vzteku a snad i beznaděje, která se po další smutné události z letošních Vánoc šíří nejen napříč sociálními sítěmi, nemohu jinak…

Trestní právo, přestupky nebo ochrana osobnosti nejsou právě mou specializací, takže dnes to bude jen několik (zestručněných!) paragrafů, o které se snad bude možné v případě potřeby opřít.

Na druhou stranu za většinou nešťastných událostí zpravidla nebude zlý úmysl jednajícího a (trestní) právo na řadu případů (včas) nedosáhne. Sama bych proto dál kladla důraz na osvětu a prevenci, jakkoliv se to může zdát být bojem s větrnými mlýny…

  • Týrání zvířat – § 302 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, v platném znění

Kdo týrá zvíře surovým nebo trýznivým způsobem, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až na tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci. Vyšší sazba se uplatní, je-li takový čin spáchán např. na místě veřejnosti přístupném, na větším počtu zvířat nebo způsobí-li takovým činem týranému zvířeti trvalé následky na zdraví nebo smrt.

  • Poškození cizí věci – § 228 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, v platném znění

Kdo zničí, poškodí nebo učiní neupotřebitelnou cizí věc, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.

  • Definice týrání zvířat, přestupky a sankce – § 4 odst. 1 písm. c), j), w) + § 27 odst. 1 písm. b) a d) a odst. 12 písm. a) zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, v platném znění

Za týrání se mj. považuje z jiných než zdravotních důvodů podávat zvířeti potravu obsahující příměsi nebo předměty, které mu způsobují bolest, utrpení nebo jej jinak poškozují, vyvolávat bezdůvodně nepřiměřené působení stresových vlivů biologické, fyzikální nebo chemické povahy a jiné tímto zákonem zakázané jednání, v jehož důsledku dojde k utrpení zvířete. Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že týrá nebo utýrá zvíře a/nebo usmrtí zvíře, za což lze uložit pokutu do výše 500.000,- Kč.

  • Zadržení podezřelé osoby – § 76 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, v platném znění

Osobní svobodu osoby, která byla přistižena při trestném činu nebo bezprostředně poté, smí omezit kdokoli, pokud je to nutné ke zjištění její totožnosti, k zamezení útěku nebo k zajištění důkazů. Je však povinen tuto osobu předat ihned policejnímu orgánu; nelze-li takovou osobu ihned předat, je třeba některému z uvedených orgánů omezení osobní svobody bez odkladu oznámit.

  • Náhrada při poranění zvířete – § 2970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění

Při poranění zvířete nahradí škůdce účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete tomu, kdo je vynaložil; požádá-li o to, složí mu škůdce na tyto náklady přiměřenou zálohu. Náklady spojené s péčí o zdraví nejsou neúčelné, i když podstatně převyšují cenu zvířete, pokud by je vynaložil rozumný chovatel v postavení poškozeného.

  • Použití podobizny/záznamu bez souhlasu – § 88 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění

Svolení (k použití písemnosti osobní povahy, podobizny nebo zvukového či obrazového záznamu týkajícího se člověka) není třeba, pokud se podobizna nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob.

  • Svépomoc – § 14 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění

Každý si může přiměřeným způsobem pomoci k svému právu sám, je-li jeho právo ohroženo a je-li zřejmé, že by zásah veřejné moci přišel pozdě. Hrozí-li neoprávněný zásah do práva bezprostředně, může jej každý, kdo je takto ohrožen, odvrátit úsilím a prostředky, které se osobě v jeho postavení musí jevit vzhledem k okolnostem jako přiměřené. Směřuje-li však svépomoc jen k zajištění práva, které by bylo jinak zmařeno, musí se ten, kdo k ní přikročil, obrátit bez zbytečného odkladu na příslušný orgán veřejné moci.

  • Prokázání totožnosti – § 12 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, v platném znění

Strážník je oprávněn vyzvat osobu, aby prokázala svoji totožnost, mj. jde-li o osobu podezřelou ze spáchání trestného činu nebo přestupku a/nebo na žádost jiné osoby, jestliže tato osoba má na zjištění totožnosti právní zájem. (Obdobná úprava je obsažena i v zákoně č. 273/2008 Sb., o policii ČR.)

Chcete-li zaslat celé znění příslušných paragrafů nebo více k podmínkám provozování kamerového systému, napište mi.