DAROVANÉMU KONI NA ZUBY NEKOUKEJ?
Všichni známe toto přiléhavé přísloví, které vyjadřuje morální pravidlo, že by člověk neměl kritizovat to, co dostal zadarmo. Je tomu tak ale vždy? Co když se dar ukáže být darem danajským a místo vytouženého koníka si za vrata statku přivedete Trojského koně?
Z ustanovení § 2065 občanského zákoníku vyplývá povinnost, aby dárce upozornil obdarovaného na vady daru (př. koně), o kterých ví. Takové vady mohou být:
- faktické (př. zdravotní); nebo
- právní (př. daruje-li koně osoba, která ve skutečnosti není jeho vlastníkem).
A co když dárce obdarovaného o známých vadách neinformuje? V takovém případě obdarovaný může:
- odstoupit od darovací smlouvy a dar vrátit; a/nebo
- požadovat po dárci náhradu škody, která vznikla z vady darované věci.
I právo tedy počítá se situacemi, kdy je s ohledem na někdy i nečestné jednání dárce obdarovanému dovoleno, aby se „Trojského koně“ jeho vrácením dárci zase „zbavil“, případně po dárci vymáhal škody, které mu byly zatajenou vadou koně způsobeny.
Je však nutné prokázat, že:
- dárce o existující vadě koně věděl a
- obdarovaného na ni neupozornil.
I v případě darování tedy lze jen doporučit, aby byla darovací smlouva uzavírána písemně a otázce případných vad koně věnována pozornost.